Moje cesta do Londýna (1)

Odlet jsem měla na 28.11. Jelikož nejsem z Prahy a vybrala jsem si, že poletím z letiště V. Havla, tak jsem musela jet den předem. Ubytovala jsem se v AZ hostelu kousek od Václaváku. Ráno 28 jsem přijela na letiště docela nervní, ne z toho letu, ale z té kontroly a všeho kolem. Helena mi řekla kam a kde v ten a ten čas být, ale jsem trochu stresař, takže i tak jsem byla nervní. Na konec jsem nastoupila do letadla a pak už bylo vše v pohodě. Letěla jsem na Stansted a odtud jsem pak jela autobusem National expres na né tak docela Finchley Road. :-D Protože jsem jela poprvé a nevěděla jak to tam vypadá a co mám vlastně dělat, tak jsem psala sms Gabriele co mám dělat, naneštěstí napsala špatnou zastávku, takže jsem vystoupila uplně na jiném místě a dopadlo to tak, že jsem na konec asi 2 hodiny bloudila po Londýně. Na konec s pomocí kolem jdoucích a neuvěřitelně milého řidiče autobusu jsem se dostala na smluvené místo. Tam mi Gabriela předala všechny potřebné informace jako UK sim kartu, atd.
Později mě řidič dovezl na ubytování, dostala jsem novou peřinu, polštář a povlečení.
Bydlím ve Statfordu, není to tu špatné. Všechno je od bytovky vzdálené jen kousek a Primark je asi 51 minut autobusem vzdálený. (Je to vlastně ve Westfield Shopping Centre, kde je i Lush, yey! :D ) Jo a ještě abych nezapomněla, tak tenhle byt je share house, takže tady žije více lidí najednou. Abych tak pravdu řekla, tak ani nevím kolik lidí tu je, protože je moc nepotkávám.
Byl to asi nejvíc stresující a unavující den za poslední rok, ale myslím, že to stálo za to.
Příště budu psát o tom co tady dělám a jak jsem se začala orientovat v Londýnském metru i autobusech, o několika hodinovém bloudění po Londýně, když jsem šla pohovor (hahaha, to byla taky komedie :D) a nebo o tom jak mě v obchodě balil prodavač. :D
Hezký den, K.

Ahoj, dnes nemám článek o knize, ale o mém stěhování do Londýna. V červnu jsem ukončila studium a následovaly mé poslední prázdniny, v září jsem měla nastoupit do práce, ale už tu dobu jsem věděla, že v Česku zůstat nechci.
Přes prázdniny jsem začala hledat informace co a jak musím udělat pro práci v UK a když už jsem asi třetí den hledala na Youtube jsem "narazila" na video od agentury Czech-us. A tak nějak to začalo. Pár dnů jsem stalkovala jejich webovky a jelikož bydlím daleko od Prahy a v tu dobu měla Brněnská pobočka zavřeno, tak jsem poslala žádost na Skype meeting. 
Za pár dnů se mi ozvala Pražská koordinátorka Helena Chlebečková, která mi později poslala informace o práci v Anglii a dala mi kontakt na Britskou koordinátorku Gabrielu. S Gabrielou jsem měla pohovor přes Skype a bylo to více méně celé v angličtině. Popravdě jsem byla hodně nervózní a koktala jsem, takže po chvíli mi Gabriela řekla, že má angličtina je docela dobrá a že mě schvaluje do pracovního programu v Londýně.
Po schválení mě čekalo hodně papírování. Helena mi poslala smlouvy, které jsem podepsala a zaplatila registrační poplatek. Pak už jsem musela psát životopis v angličtině, přečíst si průvodce práce v Anglii, dát výpověď v práci (Tu jsem dávala 20.11.2017 v jednom hotelu, ve kterém jsem pracovala), odhlásit si zdravotní pojištění, koupit kufr, letenku, vyřídit si pas. (Jelikož jsem ještě nikdy neletěla měla jsem to trošku těžší, ale Helena mi se vším pomohla a za to jí velmi děkuji.)